Simona Mehnert

Vstoupit do malby

Málokdy se v současném umění setkáváme s koncepcí malby, jejíž tvary přeneseny z plochy obrazu do plastické podoby rozvinou své působení v prostoru. Na výstavě Petra Kvíčaly v galerii Behémót se nám naskýtá příležitost takovýto výtvarný proces sledovat a zároveň se podílet na jistém velmi vzácném výtvarném dobrodružství: Vstoupíme-li do galerie, vstoupíme bezprostředně do Kvíčalovy malby a máme možnost se procházet mezi jeho barevnými liniemi. Známe je z jeho obrazů - jsou Kvíčalovým výlučným výtvarným prostředkem - v šesti barvách a v šesti tvarech protínají různými způsoby jeho bílá plátna. Autor nám nyní nabízí nové řešení svého tématu.

V první místnosti přitom vychází přímo z prostorových dispozic galerie, v nichž umisťuje jednotlivé, ze stěn vycházející barevné linie tak, že umožní člověku přímý pohyb v kompozici díla.

Do středu druhé místnosti pak připravil prostorovou kompozici, ve které jsou linie formulovány ve své negativní podobě. Zde se tedy pohybujeme přímo po drahách linií a míjíme přitom červené objekty zhmotnělých meziprostorů. Nejedná se tedy o prezentaci kompaktních objektů, kolem kterých by se dalo obcházet, ale vytvořil prostorové instalace, do kterých jsme přímým způsobem fyzicky vtaženi a pohybujeme se ve vnitřním komplexu tvarové a prostorové struktury. Změnili jsme přitom perspektivu pohledu. Už to není pohled z vnějšku na obraz s jeho pevnou uzavřenou formou, kde člověk stojí mimo a vnímá ho jako celistvou jednotu, ale je to pohled z vnitřního tranzitního prostoru, tedy přímo ze středu, kam je člověk fyzicky vtažen a vnímá odtud tvary, barvy a uspořádání linií v jejich materiální plastické podobě.

Kvíčala zde vytvořil na základě malby prostorovou situaci, na které je možno osobně participovat. Člověk se zde účastní temporálního malířství v trojrozměrné podobě, malířství s fyzickou dimenzí, které se v daném okamžiku stává bezprostřední esencí našeho bytí.